Alphaville

„Čas hovoří slovy jako je láska,“ píše Paul Eluard v Hlavním městě bolesti (smutku). Ve městě jménem Alphaville je slovo láska na indexu, čas byl redukován na současnost. Spojení s minulostí, vzpomínkami a mýty je přerušeno, vysáto upírským profesorem Vonbraunem, jehož pravé jméno je Nosferatu. Do města, které zná pouze elektrické světlo a které kontroluje počítač Alpha 60, může tajný agent zapovězené minulosti vnést světlo poezie, ukryté v prometheovském zapalovači, jen v přestrojení za soukromého detektiva ve stylu Chandlerova románu a Hawksova filmu s výmluvným názvem Hluboký spánek. Agentem procitnutí ze dřímot technokratické totality konzumu do lásky a transcendence je Lemmy Caution, postava, kterou Godard převzal z dobrodružné série, jejíž kultovní status v padesátých letech je srovnatelný jenom s pozdějším Jamesem Bondem (u nás se tyto filmy pochopitelně nehrály). Godard angažoval i Lemmyho představitele Eddieho Constantina s douškou, že „je to jediný herec s fyziognomií Marťana. Po čtvrt století si na něj znovu vzpomněl a obsadil ho do stejné role (jeho poslední) ve svém Německu devět nula. V Alphaville Lemmy s krycím jménem Ivan Johnson bojuje po svém způsobu, vybaven tvrdými pěstmi a revolverem, ale protentokrát raději i sbírkou Eluardových veršů.